www.jacura.cz

Ladislav Jacura
* 8.10.1913
† 1.10.2004

      Moji předkové pocházeli z moravsko-slovenského pomezí a vlastnili vinohrady. Dědeček koupil za Rakouska-Uherska mému otci vinohrad v Sevluši. V tomto městě jsem se pak v roce 1913 narodil. Maminka mi zemřela, když mi byly 3,5 roky. V té době byl tatínek ve válce. Dostal jen na několik dní dovolené, aby si vyřídil své rodinné záležitosti. Rychle se musel oženit, aby se měl kdo o mne starat. Moje druhá matka nebyla na mne hodná, byla opravdu macecha a já nerad na dětství vzpomínám.
      Protože jsem se dobře učil, radil pan učitel mému otci, abych se stal knězem. S tím jsem nesouhlasil a v 16-ti letech jsem odjel se stokorunou v kapse do Prahy. Udělal jsem zkoušku na grafickou školu a byl jsem přijat. Studiemi jsem se těžko probíjel, protože jsem z domova nedostal ani korunu. Byl jsem nucen školu opustit. Zhotovoval jsem lidem do knih EX LIBRIS, maloval krajinky, dělal lepty podkarpatských kostelíčků a přijímal i jakákoliv zaměstnání. Pracoval jsem jako úředníček i jako dělník. Nevyhýbal jsem se žádné práci a mohu směle říct s Nerudou, že vším, čím jsem byl, byl jsem rád.
      Když jsem se vrátil z vojny v roce 1935 ( bylo mi 22 let) napsal jsem, zamilovaný až po uši, do vdané paní, básničku s názvem " Dejte se rozvést má krásná paní ". Protože jsem už delší dobu znal populárního skladatele dechové hudby Aloise Austa, poprosil jsem ho o zhudebnění. Bylo z toho tango, které se v krátké době stalo velkým šlágrem. S panem Austem jsem napsal ještě několik úspěšných písní. Tato spolupráce byla mým odrazovým můstkem pro další skladatele. Skladatel Alois Aust, přestože byl skoro o 30 let starší než já, stal se mým přítelem, učitelem i " druhým otcem ". Jemu vděčím za vše, co z oboru hudby znám. Spolupracovali jsme spolu až do jeho smrti ( + 11.11.1961 ) .
      Na jaře v roce 1939 jsem dělal zkoušky v OSA a byl jsem přijat za řádného člena. Všechny písničky jsou hlášeny v OSA (viz datum za písničkami).